Nechali jsme si zpracovat výzkum, abychom zjistili, jak moc se mění zvyklosti uživatelů. Zajímalo nás hlavně používání klasických zpravodajských portálů v porovnání se sociálními sítěmi. Klasické zpravodajství si 1x denně přečte 71 % mužů a pouze 64 % žen. Více se o dění a zpravodajství zajímají lidé s vyšším vzděláním.
Sociální sítě využívá stejné množství žen, ale sotva polovina mužů. Nejčastěji se jedná samozřejmě o Facebook, což je nejpopulárnější sociální síť u nás. Neplatí, že sociální sítě jsou zábavou pro generaci Y. Sleduje je i třetina lidí nad 45 let.
„Náš výzkum jen potvrzuje trend posledních let – lidé stále více informací hledají na sociálních sítích. I klasické zprávy sledují na své Facebookové zdi. Média a značky se na tento trend musejí připravit,“ vysvětluje Pavel Houser, ředitel agentury AITOM.
Má to ale i své nevýhody. Facebook se stará laiky a sdílení, takže nám jeho algoritmus podsouvá věci, které se nám budou spíše líbit. Informace k nám tak mohou přijít zkreslené či neúplné. Velmi dobře je to vidět právě nyní před volbami. Na Facebooku častěji uvidíte příspěvky stran a politiků, kterým fandíte. O tom, jaký vliv může mít popularita politiků na sociálních sítích, debatují odborníci na média. I když podle Josefa Šlerky Facebook volby nikomu vyhrát nemůže, naopak může dost zkreslovat.
Sociální sítě sledují nejvíce studenti a nezaměstnaní lidé. Naopak nejméně podnikatelé. To může podnikatelům i uškodit. Firmy i samostatní OSVČ si totiž budují brand a neustále prezentují sovu práci. Sociální sítě mohou být cestou, jak oslovit zákazníky osobnější cestou.
Televizi či rádio sledujeme online velmi málo. Alespoň jednou denně si na internetu pustí rádio jen 12 % lidí, v případě televize je to jen 9 %. Pro srovnání YouTube sleduje alespoň jednou denně 32 % mužů a 28 % žen.