Na akci jsme vyslali naše programátory, kodéra a také jednoho konzultanta, aby si rozšířil povědomí o technologických novinkách.
Během dvou dnů je čekal nabitý program – měli možnost slyšet 80 řečníků z Čech i ze světa, odborníků na kód, web design, UX nebo managementu. Celá konference probíhala paralelně ve 4 sálech v pražské Lucerně.
Co nejvíc zaujalo jednotlivé AITOMáky?
Pavel Quaiser, konzultant online řešení:
Zaujal mě popis toho, jaký je rozdíl mezi poptávkou a zadáním webu. Jako konzultant totiž tohle řeším dnes a denně, když se lidé ptají na cenu.
© Prezentace Jana Řežáče a Jana Kvasničky | WebExpo
Taková typická poptávka je třeba: „Mám zájem o jednoduchý moderní web, s responzivním designem a hezkou grafikou, v rozsahu 25 stránek, můžete mi zaslat kalkulaci?“ Takový web umím navrhnout za 100 tisíc i za 800 tisíc, a oba weby mohou plnit cíle. Proto potřebujeme podrobnější zadání, které obsahuje wireframe, strukturu, klíčová slova, definici cílové skupiny a cílů webu.
Tohle pravidelně klientům opakuji a jsme rád, že v tom nejsme sami. Myslím, že přednáška mi rozšířila pohled a budu schopen to klientům vysvětlit lépe. Celou přednášku Jana Řezáče a Honzy Kvasničky o tom, jak nedělat weby pomocí kvalifikovaného pohledu z okna najdete zde. Mluví i tom, jak nezadávat projekty, jak nebezpečná je doměnkologie.
Tahle přednáška pro mě byla nejpřínosnější. Utvrdila mě, že svou práci děláme smysluplně. V AITOMu vždy nejdříve analyzujeme a ptáme se, co má web přinést, než začneme vyvíjet. Detailní zadání připravujeme pro klienty na základě dat. Určitě doporučuji přednáškou zkouknout všem. Mimochodem doměnkologie je nový termín, který nás všechny pobavil, protože je absolutně přesný.
Další zajímavou přednášku měl Petr Pouchlý. Jako o odborník na gamifikaci mluvil o tom, jak vtáhnout uživatele do hry. 40 minut mluví o onboardingu – tedy o procesu nástupu a adaptace zaměstnance, potažmo uživatele softwaru.
Pro mě tahle přednáška hodně souvisela s přednáškou Jana Řezáče a Jana Kvasničky. Je prostě nutné navrhnout řešení, které bude přívětivé a optimálně i zábavné. Zásadní myšlenka byla, že je nutné zmapovat chování uživatele po praktické i emoční stránce – zda bude motivovaný nebo frustrovaný. Budeme teď přemýšlet, jak tohle implementovat v rámci našeho výkazového systému – ten je sice jednoduchý, ale v zásadě nudný.
Pro mě byla alfa a omega celé přednášky tohle:
© Prezentace Petra Pouchlého | WebExpo
Radim Hašek, programátor
Většina přednášek, které jsem navštívil byla zajímavá a inspirativní. Na některých se mluvilo o technologiích, které již prakticky využíváme, na dalším pak o technologiích o kterých uvažujeme do budoucna.
Hodně se mluvilo o architektuře prostřednictvím microservices, kde jsem se na přednášce Architektura mikro služeb od Jiřího Riedla dozvěděl více o praktických důsledcích přechodu na tuto architekturu.
Velmi přínosná byla také přednáška PHP, PSR-7 od Martina Bohala, kde poměrně do hloubky předvedl nový standart pro PHP, který se brzy bude používat ve všech PHP frameworcích. Jako každý rok i letos měl Ondřej Žára precizní přednášku o novinkách v JavaScriptu. konkrétně o standardu ES2017.
Přínosné byly i přednášky o marketinku. Jan Kalianko na přednášce o marketingové automatizaci ukázal, jak se dá automatizace a prvky umělé inteligence využít v marketingu.
A zkusil jsem si virtuální realitu – přiznejme, že to byl pro technologického nadšenec asi nejzajímavější zážitek 🙂
Michal Kopecký, programátor junior, a Michal Fryč, kodér
Nejvíc nás zaujaly 2 přednášky o přístupnosti webů. Přístupnost je velké téma a existuje dokonce i metodický pokyn pro přístupnost pro uživatele s handicapem. Přednášky pro nás byly inspirací, jak po technické stránce pracovat líp. Do budoucna chceme i nad přístupností při vývoji víc přemýšlet. Naše profese kodéra a programátora se v tomhle skvěle doplňují.
Uvědomili jsme si, že přístupný web není jen ten určený pro slepce, ale takový web, který je příjemný pro všechny. Přiznejme si, že web používá mnohem víc barvoslepých nebo silně krátkozrakých uživatelů než slepých. A vyjít vstříc je možné všem.
Zaujalo nás, že stačí relativně málo – třeba nastavit dostatečně velké písmo nebo nastavení klávesových zkratek. Zajímavá byla hlavně část o tom jak technicky vyřešit funkci tlačítek. Jako příklad přístupné aplikace pro nevidomé si můžete zkusit třeba aplikace Můj vlak Českých drah. Praktický tip: přístupnost vašeho webu si můžete ověřit.
Záznam přednášky Radka Pavlíčka najdete zde, praktické ukázky prezentoval Martin Michálek a najdete je zde.